Subscribe

Civilizace a dekolonizace

Velký voják, náčelník indiánů kmene Osage, řekl k dominantní kultuře: „Dívám se a obdivuji váš způsob života… Stručně řečeno, můžete si dělat téměř vše, co vás napadne. Vy bílí máte sílu podmanit si snad každé zvíře ke svému užitku. Jste obklopení otroky. Každá věc okolo vás je v řetězech, a vy jste sami otroci. Obávám se, že pokud bych měl vyměnit mé konání za vaše, taky bych se měl stát otrokem.“

Podstatou dominantní kultury, civilizace, je otroctví. Je založena na otroctví, a vyžaduje si otroctví. Snažíte se zotročit zemi, zotročit nelidi a zotročit lidi. Snažíte se nás všechny dostat k přesvědčení, že všechny vztahy jsou založeny na otroctví, založeny na nadvládě, takže lidé ovládají zemi a ty, kteří na ni žijí, muži dominují ženám, bílí dominují nebílým, civilizovaní dominují všem. A zastřešením každého je civilizace, je samotný systém. Učíme se věřit, že systém – civilizace – je důležitější než život na Zemi.

Pokud mně nevěříte, zeptejte se sami sebe, co všechna ta mainstreamová tzv. řešení na globální oteplování mají společného? Odpovědí je, že se všichni snaží zachránit průmyslový kapitalismus, ne skutečný svět. Všichni dělají, že průmyslový kapitalismus je daný, musí být zachráněn, musí být zachován za každou cenu (včetně vraždy planety, vraždy všeho, co je skutečné), jako nezávislé proměnný, jako primární; a vnímají skutečný, fyzický svět – plný skutečných fyzických bytostí, které žijí, umírají, činí svět pestřejší – jako druhotný, jako závisle proměnou, jako něco (samozřejmě nikdy někoho), co (nikdy kdo) musí odpovídat průmyslovému kapitalismu, nebo zemřít. Dokonce někdo tak chytrý a oddaný jako Peter Montague, který kdysi vedl důležitý Rachel’s Newsletter, může mluvit o šíleném plánu „řešit“ globální oteplování tím, že pohřbí uhlík pod zem (což samozřejmě je tam, kde byl předtím, než ho nějaký génius nevyčerpal a nespálil): „Co je v sázce: Pokud poté, co bylo miliony tun oxidu uhličitého pohřbeno hluboko do země, i malá část z něho unikne do atmosféry, se planeta může rychle zahřát a civilizace, jak ji známe by mohla být rozvrácena.“

Ne, Petere, není to civilizace o co bychom se měli strachovat. Rozvrácení civilizace je dobrou věcí pro planetu, což znamená, že je to dobrá věc. Mnohem více problématické než možnost, že „civilizace, jak ji známe by mohla být rozvrácena“ je velmi reálná možnost, že planeta (a to jak ji známe, tak jak jsme se ji nikdy neobtěžovali poznat) by mohla zemřít. Další příklad: v projevu, v němž volal po „náhlém opatření pro boj s globálním oteplováním“, a v němž označil globální oteplování za „stav nouze“, generální tajemník OSN Ban Ki-moon vysvětlil důvod, proč chce naléhat, aby bylo přijato opatření k boji proti této nouzi, slovy: „Musíme se aktivně zapojit do konfrontace s globálním problémem klimatických změn, které jsou vážnou hrozbou pro veškerý rozvoj.“ Nikdy si nemyslí, že je to vážnou hrozbou pro planetu.

Bojí se o „rozvoj“, což je v tomto kódovaném jazyce o industrializaci.

Tohle je šílené. Je to mimo kontakt s fyzickou realitou. Ve veškeré fyzické pravdě být civilizovaný, znamená být šílený, být mimo svou mysl, mimo své tělo, a mimo veškerý kontakt s fyzickým světem.
Civilizace je nemoc, vysoce nakažlivá nemoc, která zabíjí zemi, která zabíjí ty, kteří žijí na zemi, která se snaží zabít všechny ty, kteří nepřistoupí na to, stát se jejími otroky.

Civilizace je závislost. Můj slovník definuje slovo závislák jako „spoutání, zasvěcení nebo uvázání sebe jako služebníka, žáka nebo stoupence.“ V římském právu, závislost byla „Formální předání nebo doručení soudu; tedy vydání nebo oddání se pánovi.“ To pochází ze stejného kořene jako dikce: dicere, znamená prohlášení, když soudce vynese něčí rozsudek. Být závislý, je být otrokem. Být otrokem, je být závislý. Heroin přestane sloužit narkomanovi, a narkoman začne sloužit heroinu. Můžeme říci totéž o civilizaci: neslouží nám, ale my ji sloužíme.

Je tu něco, co je zoufale špatně.

Musíme zastavit tuto závislost, tuto nemoc od zotročení nás, zastavit ji, aby nezabila planetu. A když zde bude mnoho akcí, kterými můžeme a musíme chránit zemi a lidské a nelidské lidi, které milujeme, před touto kulturou, v mnoha ohledech prvním a nejdůležitějším krokem, který musíme udělat, je dekolonizace našeho srdce a mysli. Tento proces dekolonizace bude jiný pro každého člověka. Bude to jiné u mužů a u žen. Budete to jiné pro ty, kteří jsou původní obyvatelé, než ty, kteří nejsou.

Ale jsou tu některé společné rysy. Dekolonizace je proces, který láme vaši identitu s touto kulturou a věrností této kultuře – průmyslového kapitalismu, a obecněji civilizaci – a upozorňuje na vaši identifikaci věrnosti reálnému fyzickému světu, včetně krajiny, kde žijete. To znamená, že přeszkoumává předpoklady a příběhy dominantní kultury, které na vás uvalila. To znamená vidět, jak dominantní kultura škodí jiným kulturám a planetě. Pokud jste členem kolonialistické společnosti, znamená to uznat, že žijete na ukradené půdě, a to znamená, že pracujete na návratu půdy lidem, jejichž krev je navždy propojena s půdou. Pokud jste původní obyvatel, znamená to nikdy nezapomenout, že vám byla ukradena vaše půda, a to znamená, že pracujete na převzetí této půdy, a to znamená, že pracujete na navrácení odejmuté půdy. To znamená uznání, že luxus dominantní kultury není zadarmo, ale je hrazen jinými lidmi, nelidmi po celém světě. To znamená uznat, že nežijeme ve fungující demokracii, ale spíše v korporativní plutokracii, vlády pro korporace a korporací. Dekolonizace znamená, že z toho internalizujeme důsledky. To znamená uznat, že ani technologický pokrok, ani zvýšení HDP není dobré pro planetu. Dekolonizace znamená internalizovat důsledky skutečnosti, že dominantní kultura zabíjí planetu. To znamená uznat, že v tom zastavíme tuto kulturu. To znamená stanovit si, že nezklamete. To znamená vzpomenout si, že skutečný svět je mnohem důležitější než tento sociální systém: bez reálného světa nemůžete mít sociální systém, žádný sociální systém. Vše tohle je nejnažším počátkem dekolonizace. Je to interní práce, která nedosáhne ničeho v reálném světě, ale dělá všechny další kroky více pravděpodobné, schůdnější a v mnoha ohledech striktněji technické.

Další způsob, jak to vyložit, je to, co říká můj přítel environmentalista a lékař John Osborn: prvním krokem k vyléčení je správná diagnóza. Dekolonizace znamená vznést správnou diagnózu.

Je tu ještě základnější proces společný pro všechny dekolonizace, bez ohledu na to, kde jste. Je to tohle. Ruský spisovatel Anton Čechov jednou přidělil mladému spisovateli vytvořit příběh, v němž někdo vymačká každou kapku krve z těla otroka.

Tohle je to, co musíme udělat.

Civilizaci nemohou přežít svobodní mužové a svobodné ženy, kteří/které si myslí a cítí a jednají podle jejich vlastních srdcí a myslí, svobodní mužové a svobodné ženy, kteří/které jsou ochotni/é jednat v obraně těch, které milují.

Tato zdrojová kniha je o vymačkání i té poslední kapky krve z otroka vašeho těla. Tato zdrojová kniha je o prolomení své závislosti na dominantní kultuře a vzpomínce, jaké je to být svobodná žena či svobodný muž, jaké je to žít ve spojení se zemí, která žije s vámi, a jak chránit a bránit tuto zemi, a vaší svobodu, jakoby váš život na ni závisel.

Protože v celé fyzické skutečnosti tohle dělá.

Originally published as a foreword to Unsettling Ourselves. Translation first posted at http://puntickovanichrobaci.blogspot.cz

Filed in čeština
No Responses — Written on September 1st — Filed in čeština

Comments are closed.